Aragorn II.

narozen: 1. března 2931 Třetího věku

zemřel: 120 Čtvrtého věku

Je synem Arathorna II. a Gilraen. Aragorn byl po obou rodičích potomkem králů Isildura a Elendila, přes ně Elrose Tar-Minyatura a přes něj byl potomkem Elwëho, Maiy Melian, a náčelníků Prvního a Třetího domu Edain.

Aragornův otec zemřel, když byly chlapci pouhé dva roky; a Aragorn se se svou matkou uchýlil do Roklinky. Aragorn byl nazván Estel (sindarský výraz pro „naděje“) a vyrůstal zde až do r. 2951. V té době mu Elrond prozradil jeho pravou totožnost a daroval mu úlomky Narsilu a Barahirův prsten. Aragorn odmítl Žezlo Annúmiasu, dokud nedospěje k právu držet jej. Zhruba v té době se také Aragorn zamiloval do Elrondovy dcery Arwen.

Od té doby Aragorn žil s Hraničáři v divočině a střežil hranice Kraje a mír v Eriadoru. Roku 2956 se Aragorn seznámil s Gandalfem a stali se blízkými přáteli. Aragorn svou identitu tajil, aby se o něm nedoslechli sluhové Temného pána. Proto byl pro lidi v Eriadoru záhadnou postavou a v Hůrce mu dali přezdívku Chodec.

Mezi léty 2957–2980 Aragorn podnikal výpravy za dobrodružstvím a sloužil pod praporem Thengela Rohanského a Ectheliona II., gondorského správce. Aragorn tehdy používal pseudonym Thorongil (Orel hvězdy). Roku 2980 s gondorským loďstvem dobyl Umbar, ale pak Gondor opustil - k lítosti lidu, i když nikoliv Denethora II., který jej považoval za konkurenci v přízni otce i gondorského lidu. Osaměle putoval dál na Východ a daleký jih a zkoumal lidská srdce a Sauronovy služebníky. Dostal se dokonce na jižní polokouli a stal se největším cestovatelem své doby.

Někdy po návratu na Západ Středozemě se znovu setkal s Arwen a daroval jí dědictví svého rodu – Barahirův prsten. Když později Aragorn požádal Elronda o Arweninu ruku, Elrond odmítl, alespoň do té doby, než se jeho chráněnec stane králem Gondoru a Arnoru.